Warmth

Odříkávám časování francouzských sloves a před očima se mi míhají příklady z matiky. Škola na mě útočí ze všech stran, ale stejně nemá šanci ovládnout mou mysl. Ta patří něčemu/NĚKOMU úplně jinému. 

Sluneční paprsky na tváři, ve vlasech i v úsměvu.
Loučení s létem a vítání podzimu.
Jiskřivé pohledy a hřejivé dlaně.
Dopíjím víno bílé, sladké, odrazy na dně.
...momentální nálada...










cesta za burčákem

 Můj oblíbený měsíc se nám blíží ke konci a já vůbec nepociťuji smutek. Těším se na říjen i listopad a na zimu snad ještě víc. Kde ale trávit sobotní slunečné odpoledne ? Les byla ta nejlepší volba. Ano, i v Praze se dá před povinnostmi utéct mezi zeleň. Jen člověk musí vědět kam jít. Nás to táhlo za burčákem. Protože ten k září prostě patří.

Zmiňovala jsem se už jak moc miluji stromy ?














dotek

Lidé se často tváří, že se jich plno věcí nedotýká. Říkají "To je v pohodě" a "To je OK". Ale co cítí ve skutečnosti? Já vím naprosto přesně, kde mám své slabiny. Místa jejichž dotek bolí více, než co jiného. Jen nevím, kde sehnat náplast, která by vše znovu slepila. 




Zmizelá

Šumění listů, paprsky prosvítající mezi korunami, měkký mech  a šumivé ticho všude kolem. Ztratit pojem o čase, povinnostech, lidech. Prostě jen být, jít a zhluboka dýchat. 





Zmizelá 




Předpodzimové dny

Je mi krásně. Nitro mi naplňuje radost, štěstí a láska. Jsem plná očekávání a těším se na vše, co mi následující dny přinesou. A že toho patrně nebude málo. Nechám se překvapit. Překvapení mě totiž asi čeká dost a dost. :) 









noční toulky

Proležet celý den doma a večer vyrazit do nočních ulic je osvobozující pocit. Pro někoho naprosto běžná záležitost, pro mě událost, kterou budu pokaždé prožívat naplno. Pouhé tři hodiny spánku a houpavý žaludek. Sedět  na schodech v úzké uličce pražského centra a ignorování plynoucího času. Kolik skvělých lidí lze poznat za jedinou noc. A kolika lidem je nutné se vyhnout. Plno pocitů, plno zážitků, rozmazané vzpomínky.
Poznala jsem holku, co vypadá jako dvojník Robin Scherbatsky ze seriálu How I met your mother.
A dva Angličany z Manchesteru, kteří křižují Prahu na kole, pouštějí si muziku z tabletu a zdraví slečny u  Vltavy.
Magická noc.





Sychravo

Podzimní počasí. Kouřící šálek čaje, dlouhý pletený svetr a kupa knih. Ani nevím, kterou mam číst dříve. Nejraději stejně ale trávím čas s přáteli. A nynější období je plné skvělých akcí, které stojí zato navštívit. Miluji podzim. Těším se, až se svět zbarví do odstínů červené, oranžové, hnědé a žluté. Vše zas bude barevnější.








Mezi lučním kvítím

Blíží se podzim a já mám stále počítač zaplněný letními fotkami. Skoro si až říkám, že bych měla s focením brzdit, ale to se nikdy nestane. Je to neodmyslitelná součást mých dnů. A rozhodně si ji nenechám ničím vzít. Ani školními povinnostmi ani ničím jiným. 
S těmito fotkami vzpomínám na chvíle strávené na chatě. Večerní procházky do polí a trhání lučního kvítí. Krásné okamžiky. 








co bude zítra ...?

Fascinuje mě, jak je život nevyzpytatelný. V jednu chvíli stojíte na chodníku, podruhé létáte v oblacích, jindy se zase topíte na dně řeky. Každý den přinese něco nového a nikdy nevíte, co to vlastně bude. Objevíte nové místo, potkáte zajímavého člověka, ochutnáte zatím nepoznané jídlo nebo si jen uvědomíte něco, co jste ještě včera nevěděli. A proto všechno stojí za to každé ráno vstát, i když se nám doooooopravdy nechce.